Srstnatý nosorožec

Oblast výskytu - Vietnam

Vietnamský konflikt jako každá válka byl zlým snem lidstva. V průběhu boje se soupeři dostávali i do míst neosídlených a vědecky nezmapovaných. Pro kryptozoology zajímavé jsou zprávy obou válčících stran o setkání s několika tajemnými druhy zvířat. Tímto způsobem byl ohlášen výskyt tajemného humanoida Čuvy, s kterým se údajně několikrát američtí vojáci setkali. Další pozorování tajemného zvířete se týká zvláštního druhu srstnatého nosorožce. Setkáni s nosorožcem bylo popsáno krátkou zprávou v tisku na obou stranách protivníků. Dodnes jsem se nesetkal s žádnou novou zprávou z Vietnamu či bílého trojúhelníku o jeho zpozorování.

Článek popisoval nosorožce s dlouhou rezavou srstí většího vzrůstu který náhle vyběhl před vojáky z porostu džungle "až se rozechvěla půda pod nohama" jak shodně vypovídali vojáci. Pro naše čtenáře uvádím, že v současnosti je Vietnam svými kryptozoologickými nálezy nejhojnější oblastí nálezů viz. například saola.

Zdá se však, že toto záhadné pozorování je nakonec objasněno. Zprávy z roku 1988 hovoří o potvrzení výskytu vzácného nosorožce jávského v oblasti jižního Vietnamu.

Nosorožci jsou podobně jako chobotnatci jednou z nejúspěšnějších savčích skupin. V minulosti hojně obývali Severní Ameriku, Eurasii a Afriku. Na rozdíl od chobotnatců však nikdy neosídlili Jižní Ameriku. Asijské druhy nosorožců jsou vývojově starší a představují typické pralesní formy, nosorožec sumaterský je živoucí fosilie spřízněná s řadou miocenních vymřelých druhů Eurasie. Africké druhy přizpůsobené k životu v otevřených travnatých savanách jsou vývojově pokročilejší.

Ve volné přírodě žije zhruba čtrnáct tisíc nosorožců, v zajetí dalších jedenáct set. Patří k pěti druhům; dva jsou rozšířeny v Africe (nosorožec dvourohý neboli černý a nosorožec tuponosý neboli bílý) a tři v Asii (nosorožec indický, jávský a sumaterský). S výjimkou nosorožce indického se dělí na poddruhy, z nichž mnohé jsou na pokraji vyhynutí.

Stav nosorožců v současnosti je alarmující a vyžaduje mimořádnou pozornost celého světa. Nejohroženější současný druh nosorožce je Dicerorhinus - nosorožec sumaterský. Bohužel zprávy o jeho výskytu jsou moc a moc negativní. Možná vaše děti či vnuci už nebudou mít možnost tuto živou fosilii spatřit a jeho existenci bude dokazovat pouze zažloutlý snímek z dob minulých. Jako se dnes díváme na vakovlka psohlavého, dychtivě čekajíc na jeho zázračné znovuobjevení. Stejně se čekalo v minulém desetiletí na snímky nosorožce sumaterského v přírodě. Zatím jsme měli štěstí - žije a já jen doufám že to nebyl poslední vzácný dokument.

Nosorožce dělíme na:
Dicerorhinus sumatrensis (G. Fischer, 1814) - nosorožec sumaterský (syn. n. polopancéřový) - Sumatran Rhinoceros (syn. Didermoceros sumatrensis)

Rhinoceros sondaicus Desmarest, 1822 - nosorožec jávský (syn. n. javánský) - Javan Rhinoceros

Rhinoceros unicornis Linnaeus, 1758 - nosorožec indický (syn. n. pancéřový) - Great Indian Rhinoceros

Ceratotherium simum (Burchell, 1817) - nosorožec tuponosý (syn. širokohubý, tuporohý, bílý, bělorohý) - White Rhinoceros
C. s. simum (Burchell, 1817) - nosorožec tuponosý, jižní poddruh
C. s. cottoni (Lydekker, 1908) - nosorožec tuponosý, severní poddruh

Diceros bicornis (Linnaeus, 1758) - nosorožec dvourohý (syn. n. černý) - Black Rhinoceros
D. b. bicornis (Linnaeus, 1758) - nosorožec dvourohý, kapský poddruh
D. b. michaeli Zukowsky, 1964 - nosorožec dvourohý, východní poddruh
D. b. minor (Drummond, 1876) - nosorožec dvourohý, jižní poddruh

Každý člověk na světě má svého oblíbeného tvora kterého si zamiloval na první pohled, já miluji nosorožce. Jsou to absolutně úžasní tvorové. Je opravdu šílené že mnoho lidí věří že práškem z jejich rohu se dají léčit choroby lidské. Mnoho těchto nádherných zvířat je vražděno pytláky pro nevědomost a pověrčivost hlupáků. Ale totéž platí v podstatě i u chobotnatců vlastnících lidmi žádané kly. Je to odporné a hnusné vraždění. Nejen od lidí kteří zvířata zabíjí, ale i od těch kteří výrobky vyráběné z těchto surovin kupují. Tito lidé mají stejnou odpovědnost a měli by být též trestáni, když postrádají svědomí jež by měla mít inteligentní bytost. Kéž by v zákonech budoucích generací byl chráněn život každého tvora na naší společné planetě Zemi.


Diceros bicornis
Nahoru

Rekonstrukce srstnatého nosorožce (Coelodonta antiquitatis). Z dosud žijících nosorožců je africký bílý či tuponosý nosorožec obdobou vymřelého srstnatého druhu. Oba mají téměř schodný chrup a tvar lebky, ačkoliv spolu nejsou blíže příbuzní. Jejich podobnost je opět výsledkem konvergentního vývoje.

Další z kandidátů na pozorovaného nosorožce se srstí má jméno elasmotérium. Tento nosorožec byl vybaven zajímavým chrupem. Jeho nápadně vysoké a sloupcovité stoličky měli silně zřasenou sklovinu a mohly dále dorůstat. To je nejvyšší stupeň adaptace chrupu pro tvrdou rostlinnou potravu, ojedinělý u kopytníků. Setkáváme se s ním však často u hlodavců a zajícovitých. Je dokonalou ukázkou konečné formy vývoje. Ve svém přizpůsobení nepříznivým podmínkám čtvrtohorní přírody dokonce předčil i nosorožce srstnatého.

Tabule z Cuvierova díla o výzkumech fosilních kostí s lebkami nosorožců při pohledu shora .Vlevo nahoře nosorožec indický ,vpravo nahoře nosorožec jávský ,vlevo dole nosorožec sumaterský,vpravo dole nosorožec tuponosý z Afriky a ve středu obrázku slavný nosorožec srstnatý.