Mamut

Oblast výskytu - Severní Sibiř

Na severní Sibiři v nejodlehlejších místech kde téměř člověk nežije se odedávna vyprávějí příběhy o obrovských chlupatých zvířatech s chobotem a kly. Mnoho Sibiřanů tvrdí že hluboko v tajze žijí dodnes. Ale je obtížné je objevit a zahlédnout. Zůstalo jich již jen velmi málo a jsou velice vzácní. Obyvatelé Marijské republiky jim říkají obda. Mají prý vynikající zrak a nesnášejí pach spálenin. Podivuhodný je prý jejich smysl pro soudržnost a vzájemnou pomoc. Přes den se shluknou do houfu v jehož středu jsou ukryta mláďata. Svými kly shrabávají lišejník na velké hromady. Tyto hromady našli i někteří arktičtí badatelé ( např.Amundsen ) a neuměli si vysvětlit jejich původ. Na území Marijské republiky existují vesnice které jejich obyvatelstvo opustilo. Důvodem byl strach s obdy který jim boural části osady. Dle našeho zdroje čerpaného z článků pana Ivana Mackerle se případy staly ve vesnicích Nižnije Šapy a Azakovo v Medveděvském okrese.

V září 1962 vyprávěl jakutský lovec geologu Puškarevovi, že před revolucí se lovci nejednou setkali s mamuty a on sám narazil před deseti roky na stopy veliké jako umyvadlo. Podobné stopy našli i dva pastevci před válkou když pátrali po svém stádu. Známé je i vyprávění dvou lovců kteří v roce 1920 narazili mezi řekami Pur a Taz na velké oválné stopy a na vzdálenost tří set metrů viděli dvě obrovská zvířata s velkými zahnutými kly, porostlá dlouhou tmavohnědou srstí.

Vyprávění o mamutech se ale objevuje nejen na Sibiři, nýbrž i na druhé straně Beringovy úžiny. Někdejší president USA Jefferson byl těmito zprávami tak zaujat, že vyslal na Aljašku svého emisara. Ten mu přivezl speciální eskymáckou zbraň, určenou pro lov mamutů. Mimoto tvrdil, že dle zpráv eskymáků lze ještě potkat mamuty v zapadlých koutech Aljašky v severovýchodní části poloostrova.

Nahoru

Nálezy zmrzlých těl mamutů na Sibiři mohou být podkladem pověstí o živých exemplářích potulujících se tajgou.