Následující řádky bereme s notnou rezervou, ale není vlastně důvod je sem nezařadit.
Převzato z:
http://www.kpufo.cz
V některých městech na břehu Kaspického moře lidé tvrdí, že se setkali s člověkem –
obojživelníkem…
„Delší dobu cosi podivného plavalo souběžně s námi,“ řekl po přistání v íránském Enzeli místním
novinám kapitán lodi Gafar Gasanov.
„Dlouho jsme si mysleli, že jde o nějakou velkou rybu. Ale potom jsme si všimli, že na hlavě
tohoto divného tvora jsou jasně vidět vlasy, a v předu to nejsou ploutve, ale … ruce!“
Íránce však toto vyprávění nepřekvapilo. Od nepaměti si vyprávěli zkazky o „člověku z moře“. A
po publikování rozhovoru s kapitánem „Baku“ redakci novin zaplavily dopisy prostých Íránců. Ti
jednoznačně dávali najevo, že objevení podivného tvora vždy souviselo s probuzením podmořské
sopky v oblasti Babolseru a aktivita těžařů nafty v Kaspickém moři, při otevření nových vrtů.
Popisy mořského člověka se příliš neliší. Je střední postavy, spíš menší, 165 – 168 cm vysoký,
pevné stavby těla, s vypouklým břichem, s chodidly, podobným ploutvemi, se čtyřmi prsty na
rukou, mezi kterými jsou plovací blány. Jeho kůže má barvu měsíčního svitu. Na hlavě má tvrdé,
černo – zelené vlasy. Ruce a nohy jsou kratší a silnější, než u normálního člověka. Velkým
nosem se podobá delfínu. Uši nejsou patrné. Hlava je velká, okrouhlá. Ústa jsou velká, s
vystouplou horní čelistí, s plavným přechodem do šíje, bez podbradku. Podobá se tak žraločí
tlamě.
V Íránu tohoto obojživelného člověka nazývají „Runan-šáh“, což znamená vítěz nad vodami a
řekami. Říká se, že v místech jeho pobytu se náhle nachází více ryb, a tam, kde byl spatřen se
moře stává čistějším a jiskřivějším.
Rybáři říkají, že tam, kde se Runan-šáh“ objevil, ryby za 2-3 minuty projevují nebývalou
aktivitu. „Runan-šáh“ na jejich víření odpovídá jakýmsi bublavým klokotáním. O kontakt s lidmi
však nemá zájem.
V květnu 2004 viděli Runan-šáha u rybářských ázerbajdžánských osad mezi městy Astara a
Lenkoran.
Množství svědectví od seriózních svědků přimělo místní odborníky k šetření a k názorům, že
nemůže jít jen o jediný exemplář, ale o celou rodinu lidí podmořského světa.
Vývoj lidského plodu kopíruje celou evoluci – určité fázi má i žábry. Novorozenci umí
překvapivě plavat již 15 dní po porodu. Není to automatický návrat k životu v děloze. Aktivně
zadržují dech, což v děloze není možné. Koordinují i své pohyby ve vodě. Po několika měsících
schopnost plavat ztrácí.
Kaspický Runan-šáh zřejmě není prvním a jediným představitelem podvodní větve lidstva. Už
Herodotos i Platón mluvili o obojživelném člověku.
Ve vědeckém sborníku „Vesmír a lidstvo“, vydaném roku 1905 v Petrohradu, byl popsán případ
„mořské ženy“ v Karibském moři. Pozůstatky podivných tvorů byly prý nalezeny na pobřeží
Azorských ostrovech v roce 1876 a velmi se podobaly Runan-šáhovi. Známý je i obojživelný
člověk z Karélie. V roce 1928 na Vedlozeru ho vidělo mnoho obyvatel, takže tam byla vyslána
vědecká expedice z Petrozavodské univerzity. Bohužel, výsledky, ke kterým expedice došla, byly
utajeny a všichni účastníci po několika letech zmizeli ve válce.
Podařilo se však uchovat svědectví velitele sovětského pohraničního oddílu na hranicích
Moldávie a Rumunska, který se v roce 1963 v řece Kagul setkal s obojživelným člověkem. O tomto
příběhu podal zprávu Nikolaj Nepomjaščij ve své knize „Tajemství přírody“ (Moskva, 2002).
Zprávy o obojživelném člověku, množící se na pobřeží Íránu, přiměly odborné kruhy k zahájení
odborného šetření.
Převzato z:
http://www.kpufo.cz