Jako v klasickém filmovém hororu začala tato vlna, které se převalila jedním z amerických
států, na hřbitově.
12. listopadu 1966 kopalo pět mužů poblíž Clendeninu hrob, když tu se cosi podivného sneslo z
koruny jednoho stromu. Kroužilo to nad hlavami vylekaných dělníků, kteří něco podobného ještě
nikdy neviděli. Ta věc nevypadala jako žádný známý pták, ale jako "hnědý muž s
křídly" jak řekl svědek Kenneth Duncan z Blue Creek.
Pak to zmizelo mezi stromy.Oněch pět mužů asi minutu pozorovalo, jak to klouzavě odlétá. Asi
by byli a podivného netopýřího muže zase zapomněli, kdyby se při rozhovorech v kruhu přátel
neukázalo, že poletoval už i před očima, jiných lidí. Jedna žena, které bydlela u Ohia poblíž
Clendeninu, musela před necelým rokem uklidňovat svého sedmiletého syna, který si nechtěl
nechat vymluvit, že viděl "anděla" (muže s křídly). Samozřejmě mu nevěřila. Známe
přece dětskou fantazii atd.
Žena lékaře z údolí Ohia si to v létě 1966 takto usnadnit nemohla. Na jejím dvoře ji vyvedl z
míry pohled na šest stop velkou bytost, která nad ní rychle přelétla. Připomnělo jí to
předimenzovaného motýla nebo mola.
Tyto případy byly jenom začátkem. V listopadu 1966 se z jednotlivých pozorování stala
epidemie. Tři dny po hřbitovním výstupu "muže - mola" (Mothman), jak mezitím začal
být tvor nazýván, s ním měli dlouhé setkání dva mladé páry. Paní a pan Scarberryovi a paní a
pan Malletteovi projížděli oblastí, která je známá jako kraj TNT, protože se zde za druhé
světové války skladovala munice a výbušniny. Tento areál leží asi sedm mil za Point Pleasant v
západní Virginii. Dotyčný muž - mol měl očividně kraj TNT ve zvláštní oblibě, jak se ještě
mělo ukázat.
V noci z 15 na 16 listopadu 1966 stál každopádně na okraji silnice, když oba manželské páry
jely kolem. On civěl na ně a oni na něj.
"Vypadal jako muž, jenom byl daleko větší," řekl Roger Scarberry později. "Řekl
bych kolem dvou metrů nebo víc. A měl na zádech složená velká křídla."
Byly to však
jeho oči, které oběma manželským párům nadlouho působily noční můry. Stále ještě se zděšením
vyprávěla Linda Scarberryová: "jeho oči nás úplně hypnotizovaly. Měl je velké a červené,
jako brzdová světla u auta."
Tento popis by mohl - zdůrazňuji, mohl - tvořit spojení mezi mužem - molem a událostí, která
se předchozí noci stala v nepříliš vzdáleném Salemu. Přiznejme, že jde o čirou spekulaci, ale
není zase tak docela scestná. Té noci viděl muž jménem Newell Partridge na poli dva kulaté,
červené svítící objekty - jako obrovské zářící oči. Jeho pes, německý ovčák jménem Bandit,
vyrazil směrem k nim. Už ho nikdo nespatřil.
Ačkoli oba manželské páry nevěděli nic o neblahém osudu psa, stejně příliš nestály o bližší
seznámení s temnou postavou. Roger šlápl na plynový pedál auta. Kraj TNT zůstal za nimi. Když
se rychlostí přes 150 kilometrů za hodinu řítili po dálnici 62, která vede do Point Pleasant,
zvolala náhle Rogerova žena zděšeně: "pronásleduje nás!"
Všichni čtyři později přísahali, že ta věc letěla v malé výšce nad nimi. Jeho křídla byla
rozepjatá - musela měřit přes tři metry - a neměl vůbec žádné potíže s tím, aby stačil rychle
jedoucímu autu. Přitom se jeho perutě kupodivu nepohybovaly.
"Letěl za námi až na hranice města," podává zprávu Roger. "Tam jsem si všiml
mrtvého psa."
Kvarteto zachvácené panikou zastavilo teprve u kanceláře šerifa Mason County a přepadlo
zástupce Millarda Halsteada se svou hororovou historkou. Ten ty čtyři znal a uvěřil jim.
Společně se opět vydali do kraje TNT. Muže - mola nebylo nikde vidět a mrtvý pes byl také
pryč, ale vysílačka v policejním voze začala náhle vydávat podivné tóny, srovnatelné s příliš
rychle přehrávanou gramofonovou deskou.
Noční letec byl v kraji TNT viděn ještě několikrát. Často více osobami najednou. Tak
zpozorovali podivné červené světlo manželé Wamsleyovi, když chtěli spolu s jistou Marcellou
Bennettovou, která s sebou měla miminko Tinu, navštívit spřátelenou rodinu Thomasovu. Světlo
kroužilo nad krajem TNT. Nic jim přitom nepřišlo na mysl. Zatím ne.
Když dorazili k domu rodiny Thomasovy, který ležel v kraji TNT, chtěl si Raymond Wamsley
udělat legraci a zaklepal na okno svých přátel. K tomu už nedošlo.
Paní Bennettová vystoupila jako první, s dvouletou Tinou v náručí, když tu se za autem
vynořila hrozivá postava. Šedé cosi, větší než člověk, s příšerně červeně zářícíma očima.
Marcella Bennettová utpěla šok. Malá Tina jí vyklouzla z rukou a ona sama klesla na zem v
několikavteřinovém bezvědomí. Jako štváni běsy utíkali Wamsleyovi k domu a za nimi Marcella,
která zase přišla k sobě a zvedla dítě.
Když pak ta věc štrachala po verandě sem a tam a okny civěla do domu, byli Wamsleyovi, paní
Bennettová a tři děti Thomasových uvnitř (rodiče nebyli doma) přímo ochromeni strachem.
Raymond Wamsley vyrozuměl policii, ale nezvaný návštěvník na příchod policistů nečekal… Tento
zážitek měl pro paní Bennettovou traumatické následky. Po celé měsíce o tom nedokázala mluvit
ani se svou rodinou a stala se trvalou pacientkou jednoho psychiatra.
Muž - mol, milovníky comics zvaný též Batman, se v té době ukazoval v oblasti měst Mason,
Lincoln, Logan, Kanawah a zneklidňoval Nicholas Counties.
Samozřejmě se to neobešlo bez oficiálních vyjádření. O slovo se přihlásili experti a šířili
chlácholivé a uklidňující zprávy. Všechno bylo normální.
Např. dr. Robert Smith z biologické fakulty univerzity v západní Virginii vysvětlil, že jde o
vzácný druh jeřába. Svědci, kterým ukázali jeho obrázky, popřeli jakoukoli podobnost s mužem -
molem. Roger Scarberry podotkl cynicky: "Rád bych viděl, jak tento jeřáb dohání naše auto."
Také medvědi, sovy, krocani a mnohá jiná zvířata byla nakonec vyloučena za závodu o
původcovství zmatku kolem muže - mola. Sám případ naplnil početné pořadače, což zde nechceme
napodobovat. Kvantita sama o sobě není přeci žádným důkazem, dokonce ani indicií. Souhrnně se
však se značnou jistotou dá konstatovat, že se nemůže jednat ani o masovou hysterii, ani o
výskyt nějakého známého zvířecího druhu. Příliš mnoho svědků vypovídá nezávisle na sobě totéž:
rudé, hypnotické oči, překvapující letové vlastnosti (jednou ta věc dokonce pronásledovala
letadlo), nehybnost perutí během neuvěřitelně rychlého plachtění a mnohé další.
V některých případech, kdy se tento tvor (nebo co to je) objevil, vycházeli z rádií stejně
podivné tóny, jaké vydávala vysílačka policejního vozu zástupce Halsteada.
Koncem roku 1967 se bizarní letec začal objevovat stále vzácněji a nakonec se odebral zpátky
do neznámých luhů, ze kterých asi pochází.
Je sporné, zda ponurá událost, která se stala u jedné farmy poblíž New Haven v západní
Virginii v dubnu 1969, je poslední známkou života muže - mola, nebo zda tuto část USA
navštívila nějaká jiná podivnost (možná "dobytčí Jack Rozparovač" ?). Diskuse o tom stále
pokračují.
Toho dubnového rána nalezl Ernest Adkins svého jedenácti týdnů starého beagla ležet mrtvého na
dvoře. Malý pes nevykazoval žádné stopy zápasu, jen měl v boku velkou díru s potrhanými
okraji. Beaglovo srdce leželo vedle něj. Žádné známé zvíře to nemohlo způsobit.
Links:
Takto se nejspíše neživil :o)
Mapka pozorování
