Poté, co plazi pronikli do různých prostředí na pevnině a usadili se i v oceánech, zbýval
poslední úkol – vzlétnout a ovládnout i vzduch. Jsem přesvědčen že první pokusy nevznikaly
aktivním způsobem, ale přeskakováním ze stromu na strom a první plazí aviatici připomínali
veverky, či později poletuchy. Zcela jistě byl jejich let pasivní, bez možnosti měnit cíl
doletu. Bohužel tito první létající ještěři jsou pouze dedukce a jejich skutečná existence
doposud nebyla prokázána, ale má logické opodstatnění. První pterosauři se objevují v období
triasu.
Během existence této velké rozvětvené skupiny vytvořili samostatný řád plazů – Pterosauria.
Množství typů jasně vypovídá o jejich schopnosti přizpůsobení různým zdrojům potravy a též
prostředí. Ano, já se nebojím říci i vylepšováním své aerodynamiky. Není žádnou záhadou, že
pterosauři velice zajímali letecké konstruktéry.
Jejich kosterní pozůstatky jasně dokazují univerzálnost pterosaurů. Od dravých druhů až po
velice zajímavý typ pterosaura Pterodaustro s filtrováním mořského planktonu za
letu. Mnoho lidí si vzpomene na velryby s velice podobným mechanismem.
Pteranodon měl jednu zajímavou atypickou výbavu – jeho lebka byla zakončena
hřebenem. U některých druhů suchozemských ještěrů byla funkce hřebenu objasněna jako
komunikační. Vzduch proudící dutým hřebenem vydával zvuk. Hřeben též zřejmě sloužil k
vylepšení leteckých vlastností Pteranodona.
Druh Rhamforhynchus gemmingi vlastnil ocas zakončený kosodélným
křidélkem, velice připomínajícím naše soudobé letecké konstrukce.
Zde si dovolím poznamenat, ačkoliv zřejmě popudím mnoho příznivců pana Danikena, že jeho pradávné modely letadel nalézané na území starého Egypta nemusí být zmíněné dopravní prostředky mimozemšťanů. Mohou být výsledkem pozorování, možná v té době ještě žijících, Pterosaurů. Nesmíme zapomenout na dodnes hlášené případy z Angoly či Namibie. Velice dobře víme, že staří egypťané pořádali velké výpravy do afrického vnitrozemí a tudíž tyto figurky mohou mít velice jednoduše kultovní význam. Již zbarvení figurek by odpovídalo popisům pozorování na území USA.
Vážení čtenáři, mnoho z nás amatérských kryptozoologů si pod pojmem pterodaktyl představí
létajícího dinosaura s velkými křídly a vroubkovanými zuby. Je to velký omyl, ve skutečnosti
to vůbec nebyli dinosauři. Jejich variabilnost byla úžasná, od nejmenších druhů s rozpětím
blánovitých křídel několika palců až po pteranodona s rozpětím 6 metrů. V roce 1972 byl v
texaských skalách nalezen téměř úplný zkamenělý pteranodon. Na jihozápadě USA byl roku 1971
nalezen studentem Texaske univerzity Douglasem Lawsonem, ptakoještěr s rozpětím křídel skoro
12 metrů. Byl nazván po jednom z Aztéckých bohů Quetzalcoathus.
Dnes vědci připouští maximální rozpětí až neuvěřitelných 18 metrů. Jak dokázalo něco tak
mohutného vzlétnout je zatím předmětem spekulací.
Profesor Percy Raymond z Harvardu se o létání těchto monster vyjádřil: Je to jedna z
největších šíleností všech dob.
Co je však šokující, mnoho svědků tvrdí, že pterosauři přežívají ještě dnes. Je velice pozoruhodné, že hlášení o jejich spatření pochází z kaňonů v pouštních oblastech Texasu. Zde byli nalezeny některé z nejlépe zachovalých fosilních exemplářů těchto tvorů z doby vrcholu jejich nadvlády na obloze Země. Jejich pozorování ovšem nejsou omezena pouze na zmíněný Texas, hlášení též přicházejí z oblasti Tepuí v Jižní Americe a samozřejmě z oblasti Západní Afriky kde jsou uváděni jako Kongomato. Tyto krvelačné tvory popisujeme ve zvláštní kapitole a v tomto článku nebudou dále zmiňovány.
V polovině února 1976 tvrdily dvě sestry, že při návštěvě národního parku Big Bend v Texasu viděly velkého zubatého ptáka podobného netopýru, s černými kožnatými křídly. Odborníci sestrám předložili kresby a ty pozorovaného tvora určily jako pteranodona. Veřejnost brala jejich pozorování s rezervou do té doby než se objevilo pozorování další. A to 24 února u San Antonia. Tři učitelé spatřili, jak přímo nad jejich automobilem přelétl šestimetrový ještěr.
Učitelka Bryantová prohlásila: viděla jsem jeho kostru, vystupovala černě na pozadí
šedivých per.
Toto svědectví je velice zajímavé, neboť v té době se všeobecně mělo
zato, že pterosauři peří neměli. Jiný svědek zpozoroval že křídla byla složená z mnoha malých
dílů, které tvořily blánu, a vypadala jako plná kostí. Také uvedl, jak se tvor vznesl přímo
vzhůru a plachtil přímo po vzdušných proudech. Později vědci zjistili, že uvedené svědectví
neobvykle koresponduje s jejich nejnovějšími objevy a určitě pozorování brali vážněji.
Jednalo se o následující zajímavost.
Až do nedávna si paleontologové mysleli, že pterosauři pouze klouzali vzduchem jako netopýři
a v podstatě nebyli schopni skutečného letu.
Tuto teorii však zpochybnila neobvykle dobře zachovaná fosilie pteranodona, nalezená v roce
1988, tudíž 16 let po uvedeném pozorování. V oblasti křídla fosilie byla nalezena úplná síť
drobných kostí a stopy po pérech. Vzhledem k tomu, že měkké tkáně téměř nikdy nefosilizují,
předpokládalo se, že těla pterosaurů pokrývala holá kůže bez peří. Tento fakt, ať už se to
oficiální vědě líbí nebo nelíbí, přidal pozorování na autentičnosti.
Bohužel opět se objevili podvodníci, kteří ve snaze na sebe upoutat pozornost, nebo ve snaze zbohatnout uváděli vymyšlené údaje. Čímž mnohdy zesměšňovali lidi, kteří se snažili poctivě objasnit záhadu.
Jako ukázku častého podvodu předkládám fotografii pteranodona s postavami amerických vojáků. Tato fotografie je hojně publikována, třebaže je dnes její historie jasně objasněna. Jak si pamatuji, snímek byl zaranžován v Kalifornii při natáčení filmu. Šlo snad o jakousi legrácku. Dodnes tuto fotografii mnoho lidí pozoruje s údivem. Je to podvrh.
Kryptozoolog Loren Coleman podrobně zkoumal některá texaská pozorování pterosaurů a dospěl k závěru, že většinou šlo o výplod lidské fantazie. Navržené vysvětlení znělo, že lidé zřejmě pozorovali velké jedince ptáků a plni legend o pterodonech nabyli přesvědčení že jej vidí.
Zřejmě ho v jeho názoru utvrdilo i zveřejnění této historky z Anglie:
Nad yorkshirskými vřesovišti dle svědků létali tvorové podobní pterodaktylům. Zpráv bylo
tolik, že se již nedali pominout a zaujali místní úřady. Vysvětlení bylo nakonec jednoduché.
Skupina místních modelářů vyrobila maketu létajícího ještěra a vesele jej testovala nad
vřesovišti, děsíc přitom domorodce. Tento model postavili na zakázku pro natáčení filmu a byl
řízen rádiem.
Já osobně zastávám názor, že v Texasu se jedná o zajímavý případ, ale moc mu nevěřím. Tepuí
to je jiné kafe a tady by relativně jistá šance existovala.
Zde bych měl začít s Tepuí, ale myslím, že toto tajemství zasluhuje hodně velký samostatný
článek. Zatím teprve shromažďujeme s kolegou podklady, takže pokračování příště.
Links:
Quetzalcoatlus: Dragon of the Clouds
Weird Predators Petting Zoo Entrance
Enigma: More Bizarre Creatures
ParaScope: Something Strange is Happening!
Povedené stránky o dracích v češtině
Křídlo pterosaura
Rhamforhynchus gemmingi
Řezba v kameni nalezená v Americe
Mapka oblasti nálezů
Před zhruba 140 miliony lety, tedy v období zvaném křída,se po nebi proháněly tvorové s blanitými křídly, protaženou tlamou plnou ostrých zubů a s dlouhým krkem. Jsou zdaleka tím největším, co se kdy vzneslo do nebes. V rozpětí totiž měřily až neuvěřitelných 18 metrů!!! Byli pojmenováni Quetzalcoatlus.
Obrazek převzatý z
Texas Memorial Museum
Další „šokující“ fotografie, jako obvykle jde o hloupý žertík.