Chlupatá noha záhadného tvora

Oblast nálezu - pohoří Altaj.


Poměrně zajímavý dokument odvysílala TV Nova 9.10.2003. Protože televizi nesleduji, zachránil nás podnět našeho čtenáře. (Díky Mich)
Zatím ho můžete shlédnout z archivu této televize, zde je krátký výtah z reportáže.

[MOSKVA, 9. října] - Ruští vědci mají plné ruce práce. Jeden horolezec objevil na Altaji ve výšce asi 3500 metrů nad mořem ve věčně zmrzlé půdě dobře zachovanou chlupatou nohu záhadného tvora. Svým nálezem tak oživil místní legendu o sněžném muži - yettim.

"Obrátil jsem tu končetinu a prozkoumal chodidlo a zdálo se mi, že vypadá dost neobvykle," řekl horolezec Sergej Semjonov, který nohu objevil. "Proto jsem se rozhodl vzít ji s sebou."
Místní lidé záhadný objev považují za důkaz o existenci yettiho, ale vědci z altajského veterinárního institutu a zemědělské univerzity hledají racionálnější vysvětlení. Pomocí testů a rentgenových paprsků zjistili, že kosti jsou několik tisíc let staré, avšak zatím se jim nepodařilo záhadného tvora identifikovat. Určili jen, že noha nepatří žádnému dosud známému živočichovi.

"Vypadá velmi lidsky," řekl viceprezident ruské asociace veterinárních anatomů Jurij Malofejev po prozkoumání rentgenových snímků. "Je zde mnoho podobností." Tento pohled podporuje i délka chodidla, která je 24 centimetrů, tedy přibližně stejně jako končetina lidská. Záhadný tvor by prý mohl nosit boty velikosti asi 36.

image1

Nalezená noha je velmi zachovalá, neboť svalovou tkáň mumifikovalo slunce a sibiřský vysokohorský vzduch. Postavení kolenního kloubu svědčí o tom, že tvor chodil vzpřímeně a po dvou nohách. Končetina je celá pokryta zrzavou srstí, která je též na chodidle, což značí, že tvor se pohyboval po měkkém povrchu, tedy s největší pravděpodobností po sněhu. Palec se skládá ze tří článků, přičemž palec člověka má články dva.



Nedávno jsem narazil na článek, jehož originál si můžete přečíst na http://www.tiscali.cz

Ruská expedice bude hledat yettiho

Ruský badatel a horolezec Sergej Semjonov nám ukazuje úctyhodně vyhlížející chlupatou nohu s drápy, kterou našel loni v srpnu na ledovci na sibiřském pohoří Altaj.

Podle dosavadních analýz nepatří noha žádnému známému živočichu, ať již žijícímu či vyhynulému. Přirozeně tedy vznikla domněnka, že by mohla patřit yettimu, sněžnému člověku, který podle tradice žije na Sibiři, napsala agentura ANSA.

Semjonov, vzděláním biolog, nalezl končetinu při dvou výpravách, na nichž rovněž ukořistil několik žeber a úlomky pánve. Noha, kterou nám ukazuje ve svém skrovném bytě v Moskvě, je zřejmě právě nejdůležitějším článkem. Ukazuje totiž, že se živočich pohyboval vzpřímeně.

Končetina, mumifikovaná v ledu a stará zřejmě tisíce let, avšak dokonale zachovalá a ještě pokrytá zrzavými chlupy i na chodidle, patřila podle expertů, kteří ji zkoumali, dospělé bytosti vysoké asi jako středně velký člověk, ne však vyšší než 180 centimetrů. Velikost chodidla by odpovídala dnešní velikosti bot číslo 43. Noha je klenutá jako u člověka a má pět prstů, z nichž nejdelší ale není palec. Prsty mají podobně jako u člověka tři články, které jsou ovšem ukončeny drápy.

Semjonov, málomluvný čtyřicátník ze Sibiře, zřejmě dospěl k hypotéze o existenci yettiho při svých výpravách na hranicích Číny a Mongolska, kde se setkával s místními obyvateli, kteří tvrdili, že jej viděli.

“Především mě upoutala skutečnost, že všichni šamani, jimž jsem nohu ukazoval, a byla mezi nimi i jedna žena, neměli žádné pochybnosti. Je to noha yettiho, řekli a začali provozovat magické obřady,“ vypráví Semjonov. “Sibiřští šamani věří, že yetti jsou kouzelné bytosti patřící do jiného světa, přesto se však objevují i v tom našem. A řekli mi, že jsem byl zřejmě vyvolen, abych s nimi navázal spojení. Ale také mě varovali: když jsem nohu odnesl, rozpoutal jsem tím prý vlnu silných zemětřesení, jež od té doby Altaj postihují,“ dodává s úsměvem.

První otřes přesahující sedmý stupeň Richterovy stupnice nastal dva týdny po Semjonovově nálezu. A pak se země bez ustání otřásala až dodnes. Naštěstí je oblast tak řídce osídlena, že se nehovoří o počtu obětí.

“Tam v horách není těžké potkat lidi, kteří tvrdí, že yettiho viděli,“ vysvětluje ruský horolezec. “Ti lidé tvrdí, že se několikrát pokusil unést ženy a děti.“

Semjonov nyní připravuje další expedici na Altaj, snad že jej přesvědčili šamani, snad aby se zbavil posledních pochybností. Půjde o první skutečnou výpravu za yettim. “Odjedu v únoru,“ říká a upřesňuje, že jej bude doprovázet polský horolezec Wojciek Grzelak, který tvrdí, že se s yettim setkal. Vskutku ideální společník.

Na srpnové výpravě Semjonova provázela jeho čtrnáctiletá dcera Xenie, která na něho vždy čekala v údolí. Ta často říkala, že yettiho viděla, ostatní ovšem byli skeptičtější. “Blízko místa, kde jsem nohu našel, byly čerstvé stopy. Snad můj pes Turga, který byl s námi, živočicha vyplašil a ten uprchl,“ vypráví Semjonov.

“Proto se tam chci vrátit v únoru, kdy je dost sněhu, abychom mohli sledovat stopy. Věřím, že tato bytost existuje a že je chybějícím článkem lidské evoluce,“ zdůrazňuje.

“Doufám, že tentokrát, také díky telurickým pohybům, najdu další části těla, snad i hlavu. Tak bychom věděli, s kým máme co dělat,“ dodává.

Ptáme se ho, zda se nebojí, že způsobí apokalypsu, až snese dolů hlavu sněžného muže, když už jen noha vyvolala vlnu zemětřesení. Na chvilku se zamyslí, pak se usměje a rozpřáhne ruce. Sám vypadá jako šaman.


Nahoru