Moa

Oblast výskytu - Nový Zéland.


Mezi dnešními ptáky žije celá řada nelétavých druhů které řadíme do pravděpodobně vývojově nejednotné skupiny běžců. V dávné geologické minulosti a na velkých ostrovech docela nedávno žilo velké množství těchto ptáků. Z nichž mnozí dosahovali úctyhodných rozměrů. Rod Dinornis z Nového Zélandu byl až tři metry vysoký. Mnoho druhů tohoto ptačího obřího rodu popsal v četných pojednání Richard Owen. A ve sbírkách Britského muzea v Londýně jsou uchovány kosti, obrovská vejce a dokonce i zbytky mumifikovaných těl těchto ptáků. K jejich vyhubení přispěli i novozélandští Maorové, kteří je s oblibou lovili. Ve čtvrtohorách žilo na Novém Zélandě několik dalších rodů nelétavých ptáků. Jejich jediným dochovaným zástupcem je vzácný kivi (Apteryx). Ale podobní ptáci žijí i na Madagaskaru - rod Aeropyornis.


Ilustrace z roku 1861 zobrazující lovce a moa,
považováný dnes za vyhynulý druh.


Ale i v současnosti jsou velice vzácně z odlehlých částech ostrovů Nový Zéland hlášeny pozorování či křik těchto ptačích obrů třikrát vyšších než člověk. Přestože měli být všichni vybiti při děsivých čistkách před 150 lety. Odlehlý ostrov se ještě v 19 století mohl honosit exotickými formami života. Můžeme váhavě připustit možnost přežití několika moa a to proto, že dodnes existují místa velice odlehlá, kam civilizace zatím nemohla vstoupit. Tento tvor se podobal pštrosu a očividně to byl pták který neuměl létat. Vycpané kolosální exempláře můžete vidět ve významných muzeich, jako další z důkazů bezohlednosti člověka.


Mihirung paringmal

Domorodci žijící v australském vnitrozemí občas hlásí vzácné pozorování obrovských pštrosovitých monster nazývaných mihirung paringmal. Vzhledem velmi připomínají pštrosa emu, ale jejich velikost přesahuje tři a půl metru výšky. Mají světle šedé zbarvení peří. Mihirung by mohl být potomek gigantických pštrosovitých ptáků kteří obývali Austrálii v průběhu posledních patnácti milionů let. Na stěnách jeskyní v Cape York byly nalezeny kresby s tímto ptačím obrem. Což dokazuje, že lidé a tento tvor žili určitý čas vedle sebe.
Kosti tohoto monstra jsou vědě známy již přes sto let díky vykopávkám. V roce 1896 byl popsán jako Genyornis newtoni. Je skutečně pozoruhodné, že zprávy o jeho pozorování pochází pouze 300 km od naleziště vykopávek.

Nahoru