Obyvatelé Amazonie se prý setkávají v bažinatých oblastech s obrovským druhem anakondy který
je oproti jiným anakondám černě zabarven. Vydává silný zvuk připomínající lidské chrápání a
tak jej domorodci též nazývají "dormidera" - spáč. Jeho velikost je udávána od 15 do
45 metrů a je velice nebezpečné pohybovat se po území ve kterém zmíněný predátor žije.
Jeho výskyt potvrzují zprávy cestovatele Algota Lange který toto monstrum zastřelil a po
změření uvedl neuvěřitelných 25 metrů délky. Možnost výskytu anakond o udávané délce až 45
metrů ovšem oficiální vědci nepřipouští a považují existenci těchto obrů za pohádky. Ovšem
pozor, oni to možná pohádky nejsou a já pevně věřím, že v budoucích časech s pomocí stále
vyspělejší techniky, budeme schopni tyto hadí obry dopravit na pitevní stůl odborníků a tím
bude jejich reálná existence potvrzena. Nepřímé důkazy již existují, ovšem stále chybí živý
exemplář. I laik pochopí jednoduchou dedukci o obrovské váze těchto gigantů a nemožnost v
dnešní době tyto obry přepravit džunglí. Zachovat tělo při zdlouhavých pochodech ve vlhku a
vedrech s obrovským nákladem ve stavu schopném prozkoumání, zatím není možné. Důkazy ale
existuji!
V roce 1954 - velitelství brazilské armády obdrželo mimořádné hlášení z hranic s Francouzskou
Guyanou. Jeden z vojáků byl napaden obrovskou anakondou, kterou se po boji podařilo zabít. Údaj
po změření byl absolutně šokující - dosahovala 39 metrů délky. K hlášení na velitelství byla
též připojena fotografie tohoto tvora. Zápis je doposud založen v archívech brazilské armády.
Tělo obrovského hada zůstalo bohužel pro nemožnost přepravy na břehu močálů. Již několik
cestovatelů podalo svědectví o nalezených stopách přesunu obrovských gigantických plazů kdy
obtisk stopy těla dosahuje až 1,8 metru v průměru. Téměř jak přes kopírák stejné příhody
brazilské armády se stali v průběhu dalších let u řeky Mogiachu a Ojapog ve středu Brazílie. V
druhém případě byla kulometem zabita anakonda o délce 35 metrů a opět vše bylo fotograficky
zdokumentováno.
Jednou snad amazonské mokřiny své doslova obrovské tajemství prozradí a je docela možné, že to
s ohledem na technické vymoženosti posledního desetiletí ani tak dlouho trvat nebude a záhada
matatoro bude plnit pokladny bohatých zoologických zahrad. V případě hada matatoro je vše jen
otázka odpovídající techniky k odchytu.
Vážení čtenáři, jelikož o toto téma je velký zájem, mnoho mých kamarádů z řad veřejnosti a
kryptozoologie mě požádalo o vytvoření srovnávací tabulky váhy pro posouzení možnosti
přepravení exempláře k vědeckému výzkumu. Guinnessova kniha rekordů mě poskytla první základní
informaci ze které budeme ve výpočtech vycházet. Zdroj informací je to myslím celkem seriozní.
Nejtěžším hadem je anakonda velká (Eunectes murinus), jež je zhruba dvakrát tak
těžká, jako krajta mřížkovaná (Pithon reticulatus) téže délky. Samice zastřelená v
Brazílii okolo roku 1960 nebyla zvážena, byla však dlouhá 8,45 metrů a měřila v obvodu 111
cm, lze tedy odhadnout, že měla hmotnost asi 230 kg.
(Zdroj: Guinnessova kniha rekordů)
Tabulka výpočtu váhy obrovské anakondy zvané Matatorro.
(pro autentičnost výpočtů snižuji váhu na poměr 10 metrového exempláře)
10 metrů 230 kg
20 metrů 460 kg
30 metrů 690 kg
40 metrů 920 kg
Tato dedukce by zahrnovala ovšem podmínku růstu hada bez zvyšování objemu. V případě a to je
logické že by plaz zároveň se svým růstem vzrůstal v objemu těla byl by myslím velice
střízlivý odhad 40 metrového exempláře - 2 000 kg skutečné váhy.
V případě, že by se hadí tělo rozřezalo na díly odpovídající váze nákladu pro indiánského
nosiče - což je v průměru 50 kg váhy břemene, neslo by rozřezaného hada 40 nosičů. Technicky i
vědecky je to samozřejmě absurdita řezat hada ale já tento příklad použil pouze pro vaši
představu o jak nereálný počin by šlo. Jistě můžete namýtnout, že stačí přinést kůži, na co
tahat tuto obludu celou, ale bohužel v minulosti došlo k podvodům, kdy byly pro větší
prodejnost hadí kůže natahovány a tudíž tento důkaz je v současné době zcela nevěrohodný.
Též nápad na evidovanou konzervaci dílů obrovského hadího těla a následné sestavení za
přítomnosti vědců je těžko realizovatelný, ani barely od nafty by nepojali 1,5 metru široké
špalky masa.
A nejvhodnější způsob - naložení celého těla pomocí velkého vrtulníku je v močálech zarostlých
bujnou vegetací sebevražda končící v nejpřijatelnějším případě ztrátou vrtulníku. A nesmíme
samozřejmě zapomenout na obrovské finanční náklady spojené s takovou akcí. Pro obyčejného
cestovatele je tento způsob předložení důkazů zhola finančně nerealizovatelný. Brazílie má co
dělat aby se vypořádala se svými finančními problémy a nemá prostředky nazbyt. Takže je to
začarovaný kruh.
