Morag

Oblast výskytu - Skotsko.

Následujícími řádky zcela jistě potěším lovce „neodinosaurů“ a neoblomné zastánce Loch Nesské příšery. Není vyloučené, že existuje podobná jezerní stvůra a to opět ve Skotsku. Stejně jako její slavnější kolegyně je pojmenována podle svého bydliště - jezera. Jejím domovem je prý jezero Loch Morar a je jmenuj se Morag. Nejdříve si povězme něco o jezeře, které obývá.

Loch Morar je nejhlubším sladkovodním jezerem v západní Evropě a našli bychom ho cca 400 metrů od Atlantského oceánu. Je 17 kilometrů dlouhé a 1, 5 kilometru široké. Leží devět metrů výš než hladina moře. Zatímco voda jezera Loch Ness je kalná a tmavá, voda v Loch Moraru je průzračná. Jak už to u konkurence bývá, záhy vznikl Lochmorarský výbor pro pátrání po záhadném živočichovi, jako odezva na podobný Lochnesský výbor. Zanedlouho poté vyšla kniha „Hledání Moraga“, která pojednávala o podobné příšeře jakou je Loch Nesska.

Svědectví o jeho existenci nejsou otázkou posledních let, jak by bylo možné se domnívat. Prvně byla spatřena roku 1887, i když prý velice nezřetelně. O poznání zajímavěji zní výpověď turistů z roku 1948. Před jejich loďkou se prý objevil 6ti metrový tvor s 5ti hrby na zádech. V červenci roku 1969 bylo podle slov jednoho rybáře možné na dně jezera rozpoznat konturu tmavého těla, které prý připomínalo 6ti metrovou ještěrku! Rybář dokonce tvrdil, že netvor na něho upřeně hleděl z hlubin. 16. dubna téhož roku se dva pasažéři motorového člunu, William Simpson a Duncan MacDonell, za mlhavého počasí setkali s nějakým „hrbatým tvorem s hnědou kůží a hlavou plaza....“ Prý připlaval až k loďce a udeřil do ní. Tehdy začal MacDonell netvora odhánět veslem, které se však zlomilo a tak jeho kolega vytáhl pušku a začal střílet. Příšeru nezabil. Potopila se do hlubin a zmizela.

„Za jasného letního rána roku 1970 slyšeli rybáři, kteří brzy z rána lovili na břehu jezera hlasitý křik a klení. Na hladině se houpala rybářská pramice a kolem se tvořily veliké kruhy. Křičel majitel loďky, který byl vyděšen velikým tvorem, který se vedle pramice vynořil tak blízko, že ji málem převrátil. Opět zmizel v hlubinách...“ To byl úryvek z článku časopisu New Scientist.

Tím zdaleka nekončí výčet svědectví o Moragovi. V září téhož roku po hladině Loch Moraru plul v loďce pracovník Edinburské university jistý Charles Fishborn s příelem. Vyprávěli o „třech hrbech“ pohybujících se po hladině rychlostí cca 12 až 15 uzlů za hodinu. Pokud by se přes všechny dosavadní neúspěchy podařilo nezvratně dokázat existenci Loch Nesské příšery, proč by nemohla podobná stvůra obývat i jezero Loch Morar ? Snad by se jednalo opravdu o pravěké vodní ještěry – plesiosaury, kteří přežili do dnešních dnů. Tuto otázku nechávám nezodpovězenou a budu doufat, jako jistě většina z nás, v nezvratné důkazy.

24. listopadu 1998, Štěpán Rak

Nahoru