třída: Savci
pořadí: Masožravci
rodina: Šelmy kočkovité
rod: Panthera
druh : P. tigris
poddruh : P.t. virgata
Charakteristické rysy: Kaspický tygr je masožravec s délkou těla až 290 cm a ocasem dlouhým 110 cm, některé exempláře dosahovali váhu až 320 Kg. Tělo je podlouhlé a silné, končetiny střední velikost se širokými tlapami a velmi velkými drápy. Uši jsou kulovitého tvaru bez objevení se dlouhých chlupů na okrajích. Lícní srst je značně dlouhá a zajímavá je značná šířka chlupů srsti. Zbarvení těla je okrové s tmavějšími, načernalými, méně širokými pruhy.
Životní prostředí: Lesy, izolované regiony kde zvířata jako divoká
prasata a další kopytnatci jsou v početném stavu, obýval též mangróviové bažiny a
křovinaté regiony blízko vody.
Chování: Tygři obvykle žijí osaměle, samci a samice loví odděleně.
Jejich aktivita je převážně noční ale v případě potřeby loví i ve dne. Tygr je silné,
aktivní, odolné a klidné zvíře, sledující svou kořist trpělivě takovým způsobem, že
kořist netuší, že tygr je již velmi blízko. Potichu a pomalu krok za krokem se přibližuje
ke své oběti, vyčká okamžiku a skokem při kterém zdůrazní svoji váhu dopadá na oběť.
Svoji oběť zabíjí zlomením krčního obratle a zdrcujícím úderem tlapy na lebku.
Jídlo a lov: Tygr loví sám a jeho oblíbenou stravou jsou velcí
kopytnatci či divoká prasata. Svoji oběť zabije a zatáhne do vhodného úkrytu. Tam, on v
klidu zahájí krmení, obvykle ze své kořisti počíná zadní část těla. Důvodem je že se
později ke své oběti několikrát vrací a maso je stále poživatelné. Po lovu se zdržuje v
nedalekém okolí a ke kořisti se vrací do doby, než z oběti zůstane pouze nepoživatelný
zbytek. V případě že je příroda vyčerpaná a dochází k nedostatku potravy loví i ryby,
želvy, menší savce a ptáky. V této situaci dochází i k útokům na lidi, dobytek a jiné
tygry a k následnému kanibalismu. Řešením hladu je i požírání mršin.
Chov: Sexuální dospělost je dosažená do 3–4 let věku. Březost je mezi
105–113 dny, během které tygřice pohotově pokračují v pátrání po kořisti. Rodí se
většinou tři až čtyři mláďata. Dospělosti se dožívají pouze dva, mrtví či slabí jedinci
jsou většinou snědeni vlastní matkou. Narozená mláďata váží asi 1400 gramů, a jsou slepí
čtrnáct dní. Rostou velmi rychle a jsou vychováváni pouze matkou. Na matce a jejímu umění
sehnat potravu jsou totálně závislí až do věku 18 měsíců. Matka je též učí lovit. Jakmile
mláďata dosáhnou sexuální dospělosti, jsou zahnáni jinými samci a musí si hledat vlastní
teritorium. Samice je připravena k páření jednou za tři roky. Délka tygřího života ve
volné přírodě je asi 20 let.
Skutečná situace tygří populace v Íránu: Je pravděpodobné, že doména
kaspického tygra - nížiny, lesy a močály hraničí s kaspickým mořem, je nenávratně ztracena
a tygr nemá svůj přirozený prostor. Bývalá loviště byla převedena na zemědělskou půdu,
tygr se uchýlil doprostřed horního lesního zeleného pásu, kterému ale nebyl pořádně
přizpůsobený. Téměř 30 let je pravděpodobně kaspický tygr vymřelým poddruhem či přežívá v
naprosto nízkých stavech. Občas lidé starající se o správu místních lesů přinášejí zprávy
o nalezených stopách, ale přes třicet let jej již nikdo nespatřil živého. Po kaspickém
tygru zůstalo pouze pár vzácných fotografií a legenda postavy z pohádek. Jeden vzorek
jeho kožešiny je uložen v britském muzeu a ukazuje barvu kůže podél zad a stran nazlátlé
barvy se světle hnědými nebo tmavými pruhy. Pod břichem je bílý se žlutými pruhy; tvář
žlutá s hnědými pruhy na čele a bílých záplatách kolem očí a lící. Vnější povrch kůže
nohou je žlutá, vnitřní části bílá. Hruď je stejné barvy jak břicho a ocas tvoří žluť a
nažloutlé bílé pruhy.
Iránci považují tento podruh tygra za vyhynulý, stejně jako vyhynul jejich slavný perský
lev. Jako důvod vyhynutí uvádí ztrátu lokalit vhodných k přežití a snížení množství kanců
v Iránu. Původně tento poddruh tygra obýval obrovskou oblast od Gruzie až po západní
Mongolsko.
