V roce 1908 byl vystaven majitelem zábavního podniku v Londýně nový druh lva. Byl nazván
Konžský lev a jednalo se o exemplární podvod založený na tahání peněz z kapes užaslých diváků.
Zoologové po čase zjistili že se jedná o křížence - hybrida, potomka leoparda s jaguářicí.
Jedním ze zajímavých aspektů bylo jeho mrzuté chování, jež zcela neodpovídalo chování lva.
Tento kříženec pocházel ze soukromého chovu hybridů který vytvořili podnikavci v Chicagu a
zvířata pak s úspěchem vyváželi. Tyto exotické, velké šelmy byli vystavovány
veřejnosti vždy spolu s velice poutavým příběhem, při kterém přítomným běhal mráz po zádech a
předkládány jako nově objevený druh velké kočkovité šelmy. Výroba těchto kříženců probíhala
téměř jako ve fabrice.
Později se též úspěšně do pokusného chovu kříženců leoparda a jaguára zapojila ZOO v Salzburgu.
Jagulep neboli též jagleop je kříženec jaguářího samce s leopardí samicí. Lepjags je kříženec
leopardího samce se samicí jaguára. Dodnes existují v soukromých chovech v USA. A jsou velice
často používána ve filmovém průmyslu k natáčení jako herci. Jsou prý drezéry lépe ovladatelná
než klasický jaguár. Mezi odborníky občas vyvolává spor o jejich název. V USA se vžil pro
křížence leoparda se samicí jaguára název "lepjag", v Evropě je používán název
"leguar".
Zajímavý pokus uskutečnila Zoologická zahrada v Chicagu. Zde stvořená samice křížence jaguára
s leopardicí (jagulep) byla spářena se lvem a následně došlo ke vzniku několika mláďat
lijagulepsů.
Kříženci pumy a leoparda.
V našem malém seznamu obrovských šelmích mutantů se vám v konkurenci různých tygro-lvích oblud
bude toto téma zdát jaksi nezajímavé či možná i nudné. Ale jak sami poznáte opak je pravdou.
Jak jste možná sami zjistili, na našich stránkách by jste donedávna marně hledali
článek o
populárních velkých kočkách na britských ostrovech.
Víte, moc se mi do tohoto tématu nechtělo, protože informací je sice dost ale teorie které
mnoho amatérských kryptozoologů obhajuje mě někdy uvádí doslova v úžas. Různé tajemné pra-kočky,
průchody dimenzemi atd. Jako v tolika záhadných případech, lze nalézt i pro tento tajemný
fenomén logické vysvětlení.
Právě kříženci pum a leopardů by mohli být tou tajemnou šelmou o které britská média tak rádi
píší. Pumy a leopardi byli po mnoha let a století drženi jako domácí zvířata v mnoha britských
domácnostech. Je samozřejmě možné, že někteří jedinci se dokázali ze zajetí dostat a
aklimatizovat v britské přírodě. Černá barva leoparda je magnetem pro mnoho chovatelů a držení
leoparda není tak strašně finančně náročné jako držení lva či tygra.
Případné zkřížení s pumou by druhu dodalo větší aktivitu a schopnost přežití v zimních
podmínkách. Ale po pravdě řečeno, on to v podstatě ani leopard nepotřebuje. Již při studiu
jeho rozšíření pochopíte, že nežije pouze v tropech, ale je schopen se aklimatizovat i
minimálně na naše evropské podmínky. Pro opravdu nevěřící Tomáše je příkladem jeho vzácná
přítomnost v asijských velehorách. A proti těmto podmínkám jsou britské ostrovy pohoda.
Pozorovaní jedinci prý vykazují jisté anatomické rozdíly od klasických leopardů, především
delší končetiny. Tento fakt by mohl být vysvětlen právě křížením leoparda s pumou.
V případě, že tato dedukce kříženců je správná, nabízí se úvaha
co když s pumou nebyl křížen leopard ale místo toho jaguár. Bohužel je tato doměnka velice
nepravděpodobná. Černí jaguáři jsou oproti černým levhartům opravdovou raritou a vzácností.
Musela by to být příliš velká náhoda.
ONZA
Spojením samce pumy se samicí jaguára a následným novým několika násobným spojením s pumou by
mohl být snad vysvětlen výskyt tajemné mexické šelmy zvané onza. Ale je to opět pouze
dedukce. Odvozená z teorie minimalizace křížení druhů.