Přes tři sta let podávali obyvatelé mexických států Sinaloi a Sonora zprávy o existenci velké
štíhlé kočkovité šelmy. Již Cortézova výprava v zoologické zahradě aztéckého vládce Montezumy
v Tenochtitlánu uviděla tři druhy šelem. Kromě jaguára a pumy zde byla chována šelma nazývaná
aztéky cuitlamiztli. Kronikář výpravy Bernal Diaz dell Castillo poznamenal:
Zbarvením se velice podobala pumě ale vzhledem velice připomínala vlka. Její tělo prý bylo
protáhlejší, štíhlejší než u pumy. Uši výrazněji postavené na hlavě.
V průběhu věků se prodejem dostalo několik kožešin do rukou bílých obchodníků především po Apačsko – Americké válce o indiánské území Apacherii, kdy část Apačů odmítla odejít do zřízených indiánských rezervací a útěkem se uchýlila pod vedením náčelníka Victoria do skalních hradů v Sonoře a Sierra Madre. Zde jedna část kmene lovila a druhá část napadala Arizonu a Nové Mexico. Kůže ale byly z neznalosti zaměňovány s kůžemi pumy.
Později přicházeli do Evropy další zprávy ve kterých již bylo zvíře zváno mexickým názvem
onza. Všechna pozorování se překvapivě shodovala s kronikářovým popisem
cuitlamiztli.
Jeden jezuitský misionář popsal jak onza za bílého dne napadla před očima vesničanů
čtrnáctiletého chlapce. Svědkové shodně, tvrdili že je onza mnohem agresivnější než puma. Již
tak vzácné pozorování onzy začalo počátkem minulého století bohužel velice ubývat a
kryptozoologové přestali postupně věřit, že ještě přežívá. Ale onza přesto zřejmě v malém
počtu přežívala. V roce 1938 byla náhodně ulovena v pustých horách provincie Mazatlán v
oblasti Sinola lovcem Dalem Leem. Ale po jeho okamžitém oznámení úlovku, jej vědci nebrali
absolutně vážně. A nepokrytě se lovci vysmáli.
V padesátých letech se konečně podařilo získat jednu lebku údajně patřící onze. A v roce 1985
dokonce lebky dvě. Všechny tři známé lebky vykazovaly určité odlišné znaky od pumy. Padl i
velice zajímavý názor že onza by mohla být potomek severoamerického pleistocenního geparda. Od
této chvíle pilní kryptozoologové uspořádali přímo v terénu pečlivý průzkum (Richard
Greenwell) a požádali zároveň místní lovce a rančery v oblasti předpokládaného výskytu o
okamžité sdělení pozorování onzy či oznámení jejího ulovení.
Výsledek této nápadité akce přišel takřka okamžitě. Na Nový rok 1986 Rodriguez Murillo,
majitel ranče v Sinaole, onzu zcela náhodně ulovil. Pohotově byla za pomoci ostatních rančerů
uložena v mrazicím boxu v Mazatlánu, kde si ji převzali vědci. Při pitvě bylo zjištěno že se
jedná o zdravý exemplář. Úlovek byl vyfotografován a změřen. Samotná pitva byla natočena na
video. Hlavní orgány byly konzervovány pro další výzkum. A vzorky podstoupeny specialistům.
Toto je podle obecného mínění skutečně onza.
Další informace se ovšem značně liší. Zatímco pan Mareš ve své knize Svět tajemných zvířat
(což je v českých poměrech jakási kryptozoologická bible) uvádí zhruba toto:
Výsledky potvrdili že se jedná opravdu o nový druh velké kočkovité šelmy, blízce
příbuzné pumě. O poddruh pumy se jednat nemůže, neboť oba druhy spolu žijí v téže lokalitě a
žádné přechodné druhy mezi pumou a onzou neexistují. Dnes po 450 letech od pozorování
kronikáře víme jak exponát Montezumovy zoologické zahrady skutečně vypadal.
Ostatní prameny naopak tvrdí, že výsledky rozboru DNA jsou shodné s pumou severoamerickou
Puma concolor a jde tedy maximálně o místní poddruh. Vzhledem k jejich serioznosti,
se nám jeví jako pravděpodobnější druhá verze.
The resulting protein and mitochondrial DNA characteristics of the onza were indistinguishable from those of North American pumas,
the scientists reported. (Dratch et al., 1993-1996).
Reference: Dratch, P., Roslund, W., Martenson, J., Culver, M., and O'Brien, S. 1993-1996. molecular genetic identification of a Mexican onza species as a puma (Puma concolor). Cryptozoology Vol. 12; 42-49
