Tygr je největší kočkovitou šelmou. Předchůdci dnešního tygra žili na Zemi již před 2 miliony
lety, a to nejen v celé Asii, ale i v Evropě. Je to predátor, který stojí na vrcholu pomyslné
potravní pyramidy. V plném běhu je schopen dosáhnout rychlosti až kolem 60 km/h, nemá ale v
běhu velkou výdrž. Je jednou z mála kočkovitých šelem, které mají rády vodu. Bengálský tygr je
dokonce dobrý plavec, ve vodě se umí pohybovat rychle a hbitě. Tygr je notorickým spáčem,
neboť denně spí v průměru okolo 17 hodin.
Hlavní kořistí jsou různé druhy jelenů, turovitých, prasat, také dikobrazi, některé opice
(hulmani) i další obratlovci. Tygr loví jako samotář a na kořist číhá ze zálohy. Ve svém
loveckém teritoriu reguluje a udržuje početní stav a hustotu zvěře a je tedy nedílnou součástí
přírodní rovnováhy. Zejména zemědělci brzy pochopili, co tygr v přírodě znamená. Vždyť omezuje
nadměrné rozmnožování škodlivých kopytníků. V krajinách, kde byli tygři vystříleni, se
nebezpečně rozmnožila divoká prasata, která způsobují rytím na plantážích nedozírné škody.
Celá populace tygrů (Panthera tigris), která byla v roce 1900 odhadována na milión jedinců
poklesla koncem 20. století na 7 000 jedinců. Z původních osmi poddruhů tygra žije v
současné době pouze pět, tři byly vyhubeny.
Jedná se o tygra balijského, kdysi velice početný druh na ostrově
Bali. Byl tak intenzivně loven, že zcela vymizel. Poslední prokazatelně ulovená tygřice
pochází z roku 1930.
Druhý vymřelý druh tygra se jmenoval tygr turanský (kaspický) a jeho původní životní prostor procházel přes část Mongolska až po Irán a Afghanistán. Poslední jeho pozorování v Iránu bylo zaznamenáno v roce 1976. Ještě po válce byl v Iránu v přeživším množství, ale lov spolu se zmenšováním životního prostředí vykonaly své. Nedávno jsem četl zprávu od pana Mareše, který měl možnost navštívit místa jeho posledního dokumentovaného výskytu a uvádí malou naději že by se podařilo znovu objevit pro svět tohoto nádherného tygra. Domorodci v oblasti prý občas nachází jeho stopy. Ale zřejmě to již nebude v těchto místech přeživší populace kaspického tygra ale bohužel pouze dožívající poslední exempláře.
Zatím poslední vyhubený druh je tygr javánský, poslední jedinci zemřeli kolem roku 1980.
Další poddruh, tygr čínský (panthera tigris amoyensis) přežívá v tak malé populaci (odhaduje se na 20-30 exemplářů), že ho lze vlastně považovat za vyhubeného. O tomto tygrovi jsme psali v souvislosti s legendárním modrým tygrem, spekulovalo se, zda nejde o nějakou genetickou odchylku, bohužel za současného stavu již těžko něco zjistíme.
Bílý tygr indický - Panthera tigris tigris.
V ZOO Liberec - no není to
krása? V Liberci je suprová zoologická zahrada a o zvířata se na první pohled velice dobře
starají. Ale já jsem vůbec na ZOO vysazenej, jak vidím zoologickou neodolám...
Indický tygr může mít různé formy zabarvení - lehce oranžové, lehce narudlé, nebo také čistě
bílé. Pak mluvíme o "bílém tygru", který ovšem není samostatným druhem, je to stále tygr
indický, jen s bílou srstí. Mnoho lidí se domnívá, že bílý tygr je jakýsi "sněžný tygr", že
pochází se Sibiře a jeho bílé zbarvení mu pomáhá krýt se ve sněhu. To je velký omyl, protože
bílí tygři jsou jen bílou formou indického tygra a nikdy nebyl ve volné přírodě spatřen
jinde, než na indickém subkontinentu. Bílé zbarvení tedy není přizpůsobením se tygra
"bílému okolí", ale jen projevem přítomnosti genů způsobujících bílé zbarvení.
Základní zbarvení je čistě bílé až lehce krémové, příčné pruhy jsou hnědé až hnědavě šedé. Oči
však nejsou červeně zbarvené jako u pravých albínů, ale jsou jasně modré. Bílé zbarvení zvíře
opticky zvětšuje a tak se bílý tygr zdá pozorovatelům velmi mohutný.
Všeobecně za nejmohutnějšího tygra je považován tygr sibiřský, ovšem aspirantem na titul největší tygr naší historie je opravdu velký tygr indický, jež byl zastřelen v roce 1967 v indickém státě Uttarpradéš. Měřil 3,22 m a vážil 388,7 kg. Dodnes je vystaven v Americkém přírodovědném muzeu ve Washingtonu a upoutává návštěvníky svou mohutností.
Tygr sibiřský - Panthera tigris altsica.
Rozšíření: Dálný Východ - dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu
Potrava: Divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší
kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací. Výborně plave a na lov vychází i za dne.
Rozměry: hmotnost samců až 300 kg, samic kolem 100 kg, délka těla s ocasem 1,9-3,3 m, výška v
kohoutku 1,1-1,25 m
Největší z kočkovitých šelem (Felidae). Dlouhosrstý tygr sibiřský, známý též pod jmény
mandžurský, amurský, ussurijský. Od jiných tygrů se liší tím, že má v zimě velmi dlouhou a
hustou srst. Také jeho ocas, porostlý dlouhými chlupy, je mnohem huňatější. Jen jeho zbarvení
není tak pestré a živé jako u ras tropických. V zimě bývá světlé, žlutooranžové, v létě
poněkud červenější. Jejich velikost se měří od hlavy po špičku ocasu. Průměrní samci jsou 3,15
metrů dlouzí, v kohoutku vysocí 99-107 cm a váží kolem 270 kg. Samozřejmě rekordní velcí tygři
dosahují podstatně větší velikosti a váhy. Sedmiletý sibiřský tygr žijící v chovu v USA dosáhl
váhy 423 kg…
Také tomuto druhu tygra hrozilo vyhubení ale díky úsilí a spolupráci světové
veřejnosti jež se razantně postavila za jeho ochranu přežil a dnes jeho stavy velice slušně
vzrostly. Pomohlo tomu možná též módní chování sibiřských tygrů v soukromých chovech, hlavně v
USA.
Ve volné přírodě přežívá posledních 200-300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců.
Tygr sumaterský. - Panthera tigris sumatrae.
Rozšíření: ostrov Sumatra
Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena
Rozměry: délka těla 140-180 cm, délka ocasu 60-80 cm, výška v kohoutku 80-90 cm, hmotnost 115-
180 kg.
Je nejmenším z pěti poddruhů tygra. Vzhledem k ostrovnímu areálu patří ke kriticky
ohroženým druhům a je uveden v červené knize IUCN.
Velice zajímavý objev byl hlášen z oblasti spojení tří státních hranic - Kambodže, Laosu a Čínské lidové republiky. Jedná se o existenci tygra s jednobarevnou srstí, menšího vzrůstu. Zatím se nám však nepodařilo zjistit žádné podrobnosti.
O tygřích křížencích píšeme v článku Damasia, speciálně křížencům lva s tygrem se věnuje článek Liger.