Emela-ntouka – zabiják slonů.

Nezpracováno, zatím alespoň popis na internetu

Tento článek jsme pouze převzali, originál najdete na www.periskop.cz

Již dlouhou dobu se v oblasti Kamerunu, Gabunu a Kongu vyprávějí lovecké příběhy, příběhy o dravých šelmách, s nimiž se lovci setkávají. Je v nich však také místo pro prapodivného tvora, kterého přezdívají Emelantuka (Emela-ntouka). V překladu „zabiják slonů“. Název je velmi příznačný, neboť jde o živočicha, který je na slony tak vysazený, že je prý zabíjí při každé příležitosti!

„Viděl jsem to na vlastní oči. Slon, kterého jsem pozoroval, náhle zpozorněl, jelikož z nedalekého křoviska vyrazil jako blesk Emelantuka. Slon se postavil do bojové pozice, čelem k nepříteli, ale ten do něho vší silou narazil, až slon odlétl do křoví. Poté se dal na útěk, ale Emelantuka napřímil hlavu a svým strašlivým rohem rozpáral slonovi břicho...“ Tak vyprávěl svůj zážitek s tímto podivuhodným tvorem černošský lovec německému cestovateli Lorenzovi, který se s Emelantukou také setkal. Bylo to těsně před první světovou válkou, kdy byl Kamerun německou kolonií.

Jak že tedy onen Emelantuka vypadá? Jako nosorožec, ale na rozdíl od obou druhů afrických má jen jeden roh a je vzrůstově nižší než slon. Plazí dlouhý ocas však zcela vyvrací domněnku, že by se snad mohlo jednat o jiný druh nosorožce. Domorodci o něm tvrdí, že sice slony nemilosrdně vraždí, ale jejich masem se neživí. Jde o býložravce, který si mnohem více pochutná na listech pralesních stromů. Je velmi nesnadné zařadit tohoto podivného nosorožce mezi známé tvory.

Jeho popis se až nápadně podobá popisu druhohorních rohatých dinosaurů, především pak z čeledi Ceratopsidae. Tito nosorožci s kostěným štítem kolem hlavy, plazím ocasem a jedním trnem totiž obývali oblast dnešní Severní Ameriky. I přesto, že se dosud nepodařilo nalézt jejich kostry v Africe je dokázáno, že podobní rohatí dinosauři pocházejí také z Číny. Tito nosorožci se totiž vyvinuli ze starší čeledi Protoceratopsidae, kteří v Asii žili. Mnozí kryptozoologové jsou, na základě těchto důkazů přesvědčeni, že se na konci druhohor pozvolna rozšířili z Asie také do Afriky.

Pokud bychom se tedy opravdu pokusili nalézt vhodného „pravěkého kandidáta“, jehož popis koresponduje s popisem Emelantuky, jistě bychom narazili na druhohorního rohatého dinosaura rodu Monoclonius, který dosahoval délky až 5 metrů a se svou 1,5 metrů dlouhou lebkou s ostrým rohem, byl i přes svou výhradně vegetariánskou náturu, hrozivě vyhlížejícím stvořením.

Za povšimnutí také jistě stojí fakt, že oblast, z níž je Emelantuka popisován je také oblastí jiného, již zmiňovaného tvora, známého pod jménem Mokele mbembe. Pokud bychom tedy připustili jeho existenci, proč by se nemohl i jiný zástupce pravěkých dinosaurů, ve zcela izolované a neprobádané oblasti, dožít 20. století?

23. března 2000, Štěpán Rak

Nahoru