De Loysova venezuelská opice - věčná rozepře zoologů

Prezentuje tento tvor pokročilého primáta, jenž se vyvíjel nezávisle na amerických primátech, nebo je tento primát členem přeživší skupiny primitivních lidských tvorů záměrně žijících daleko od Homo sapiens?

V roce 1917 zastřelil švýcarský geolog Francois de Loys v oblasti Sierry de Perijaa oblasti při hranici Venezuely podivnou bytost - opici jež dodnes způsobuje rozruch a debaty v odborných kruzích. De Loys opici zastřelil a posadil na standardní bednu, jež později posloužila k určení velikosti tvora a způsobila rozruch výškou tvora 160 cm. De Loys opici stáhl s kůže, odřízl hlavu a části těla uložil do bedny se solí. Výprava byla později přepadena indiány a De Loys přišel ve snaze zachránit si holý život o vše, včetně ostatků opice.

Po čase francouzský antropolog George Montandon při prohlížení De Loysova denníku narazil na fotografii podivné bytosti. Montandon byl fascinován a příběh publikoval veřejně. Někteří vědci označili Montanda s De Loysem za podvodníky, ostatní označili živočicha za nový druh chápana a tím bylo vše vyřešeno a celá záležitost smetena ze stolu.

V roce 1996 celou věc vědci opět otevřeli a konstatovali že v případě tvora kterého vyfotografoval De Loys se jedná pouze o obyčejného chápana. V tom okamžiku jejich opozice prohlásila že výška 160 cm je na tento druh opice prostě příliš velká a neznámá bytost má navíc jednoznačně ještě některé anomální znaky. Souboj dvou názorů pokračuje se stejnou intenzitou jako v době objevu. Tento tvor je vědě neznámý. Není možné určit, zda jde o opici, či člena čeledi Hominides. Je zajímavé že při setkání tvor byl vůči lidem velice agresivní a nakonec se vyprázdnil do svých vlastních rukou a házel výkaly po nepříteli. Což je typická reakce větších primátů.

V roce 1996 vyrazila expedice vědců zjistit pravdu na hranice jihoamerických států Columbie a Venezuela. Byla skvěle organizovaná a pracovala dle předem připraveného plánu. Závěry této expedice potvrdily výpovědi svědků zdržujících se v dané oblasti že zde existuje druh mimořádně agresivního primáta. Jeho výskyt je velice vzácný a byl potvrzen aniž by svědci věděli cokoliv o nálezu De Loyse. Svědci uvedli takřka stejnou výpověď jakou uvedl objevitel tvora.

Věřím že věda bude i nadále případ sledovat a tvora tkzv. objasnit bez zbytečného násilí přímím pozorováním a filmovými záběry v terénu. Myslíte, že je nutné k prokázání existence tvora mít preparovanou kožešinu v muzeu? Já si osobně myslím, že zaplombovaná kazeta filmu vědeckou institucí a vědecké prozkoumání tvora v lokalitě výskytu má jistě vyšší hodnotu. A zvíře uspané na dobu nutnou k nezbytné anatomické prohlídce, jako důkaz o existenci druhu stačí. Rád bych se dožil chvíle kdy život každého tvora této planety bude chráněn zákonem a jeho násilné přerušení posuzováno stejně jako vražda. Každý tvor planety Země má právo žít svůj život, nejenom člověk. Pro divoká zvířata by měly být zřízeny uzavřené obrovské přírodní rezervace a zamezen přístup člověka do těchto rezervací. Organizace v prostoru by měla být svěřena pouze vědcům a jejich zásah člověka ve vymezených oblastech minimální, pouze ve formě pomoci fauně a floře.

Nahoru

De Loysova záhadná opice.