V těchto textech se objevuje poměrně často vysvětlení typu "jedná se o křížence medvěda a
orangutana". Každý soudný čtenář si je vědom nesmyslnosti takových tvrzení. Křížení mezi
druhy podléhá genetickým zákonům a né podivným představám pomatenců. Tvrzení, že je
člověk schopen zplodit dítě s vlkem, se dnes vysměje i malý Pepíček, ale podobné nesmysly
u ostatních živočichů zřejmě projdou snáze. Jestliže již náhodou k něčemu takovému dojde,
jde vždy o nejbližší příbuzné. Pokud se kříží jen trochu vzdálenější příbuzní, je jejich
potomstvo většinou neplodné. Jak ostatně vidíme i na známém příkladu neplodného křížence
koně s oslem.
Ještě bych připomněl, že někdy loni byl poprask v Maroku - porodila mula, což se považovalo za
zázrak. V novinách pak psali, že takových případů bývá zaznamenáno několik za století. Je to
jen věc pravděpodobnosti.
Jedna z definic pojmu biologického druhu říká, že druh je vymezen právě tím, že jeho
příslušníci se nemohou křížit s druhy ostatními. Přesto však mezidruhoví kříženci
existují…
Neplodnost mezidruhových kříženců není univerzální. Jak uvádí Vratislav Mazák (Velké
kočky a gepardi, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1980), kříženci mezi druhy
kočkovitých šelem bývají neplodní, pouze jsou-li samčího pohlaví. Samice se často mohou množit
dál.
Kříženci mezi tygry, lvy a levharty se nazývají kombinací anglických jmen původních druhů. Na
prvním místě bývá uvedeno jméno otce. Potom máme tedy jedince označované jako
"liger", "tigon", "leopon" či "liopard". Výjimečně
dojde ke křížení jaguára a levharta. Raritou je odchování křížence dokonce mezi třemi druhy
velkých koček. Dcera jaguára a levhartice byla přitom oplodněna lvím samcem.
(Poznámka: při diskusi o tomto křížení jsem byl upozorněn, že lev a tygr jsou prakticky
nerozlišitelní podle kostry, liší se pouze "oblečením", zevnějškem)
Co s tím? Platí zřejmě, že definice biologického druhu bude přece jen trochu
"rozmazanější" (byť ne nutně subjektivní). Často se uvádí příklad denní a noční
variety geneticky jinak podobných jedinců: nekříží se spolu, protože se nepotkají. Pokud je
vedle sebe dáte v laboratoři - a uvedené křížení mezi kočkovitými šelmami probíhalo v
zoologických zahradách -, stane se něco jiného. Podle všeho se však jedná o dva oddělené druhy.
Konkurenční definice druhu pak dokonce připouští, že mezi nimi může existovat tok genů. O dvou
druzích pak hovoříme tehdy, pokud účinkem odlišného vnějšího prostředí a jeho různých
selekčních tlaků postupuje vzdalování obou populací rychleji, než se díky míchání genů tento
rozdíl stačí stírat.
V řadě případů ale není bariéra mezi uznávanými druhy biologická, ale jen geografická či
etologická. Tyto druhy se spolu nekříží ne proto, že by nemohly, ale proto, že se nestřetnou
nebo mají tak odlišné reprodukční chování, že to jejich vzájemné křížení vylučuje. Přitom
hybridi těchto druhů mohou být životaschopní i plodní. Mohou životaschopností a plodností
dokonce překonat výchozí populace.
Příkladů existuje nepřeberné množství. Cichlidy ve velkých afrických jezerech se vzájemně
nekříží, protože se liší tvarem těla a zbarvením a příslušníci jednotlivých druhů vědí,
"kdo ke komu patří". Pokud ale dojde k zakalení vody, nemohou se cichlidy různých druhů
vzájemně rozeznat zrakem a bariéry pro mezidruhové křížení padají.
Na Galapágách se za extrémních klimatických podmínek kříží různé druhy Darwinových pěnkav a
vzniklí hybridi jsou životaschopnější i plodnější, než původní druhy. Ve Spojených státech a
Kanadě vytlačuje raky hybrid původních amerických raků s importovaným rakem evropským. Také
tento mezidruhový kříženec má nad oběma "rodičovskými" druhy navrch.