Poznámka ke křížení mezi živočichy.

V těchto textech se objevuje poměrně často vysvětlení typu "jedná se o křížence medvěda a orangutana". Každý soudný čtenář si je vědom nesmyslnosti takových tvrzení. Křížení mezi druhy podléhá genetickým zákonům a né podivným představám pomatenců. Tvrzení, že je člověk schopen zplodit dítě s vlkem, se dnes vysměje i malý Pepíček, ale podobné nesmysly u ostatních živočichů zřejmě projdou snáze. Jestliže již náhodou k něčemu takovému dojde, jde vždy o nejbližší příbuzné. Pokud se kříží jen trochu vzdálenější příbuzní, je jejich potomstvo většinou neplodné. Jak ostatně vidíme i na známém příkladu neplodného křížence koně s oslem.

Ještě bych připomněl, že někdy loni byl poprask v Maroku - porodila mula, což se považovalo za zázrak. V novinách pak psali, že takových případů bývá zaznamenáno několik za století. Je to jen věc pravděpodobnosti.

Jedna z definic pojmu biologického druhu říká, že druh je vymezen právě tím, že jeho příslušníci se nemohou křížit s druhy ostatními. Přesto však mezidruhoví kříženci existují…
Neplodnost mezidruhových kříženců není univerzální. Jak uvádí Vratislav Mazák (Velké kočky a gepardi, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1980), kříženci mezi druhy kočkovitých šelem bývají neplodní, pouze jsou-li samčího pohlaví. Samice se často mohou množit dál.
Kříženci mezi tygry, lvy a levharty se nazývají kombinací anglických jmen původních druhů. Na prvním místě bývá uvedeno jméno otce. Potom máme tedy jedince označované jako "liger", "tigon", "leopon" či "liopard". Výjimečně dojde ke křížení jaguára a levharta. Raritou je odchování křížence dokonce mezi třemi druhy velkých koček. Dcera jaguára a levhartice byla přitom oplodněna lvím samcem.
(Poznámka: při diskusi o tomto křížení jsem byl upozorněn, že lev a tygr jsou prakticky nerozlišitelní podle kostry, liší se pouze "oblečením", zevnějškem)

Co s tím? Platí zřejmě, že definice biologického druhu bude přece jen trochu "rozmazanější" (byť ne nutně subjektivní). Často se uvádí příklad denní a noční variety geneticky jinak podobných jedinců: nekříží se spolu, protože se nepotkají. Pokud je vedle sebe dáte v laboratoři - a uvedené křížení mezi kočkovitými šelmami probíhalo v zoologických zahradách -, stane se něco jiného. Podle všeho se však jedná o dva oddělené druhy.
Konkurenční definice druhu pak dokonce připouští, že mezi nimi může existovat tok genů. O dvou druzích pak hovoříme tehdy, pokud účinkem odlišného vnějšího prostředí a jeho různých selekčních tlaků postupuje vzdalování obou populací rychleji, než se díky míchání genů tento rozdíl stačí stírat.

V řadě případů ale není bariéra mezi uznávanými druhy biologická, ale jen geografická či etologická. Tyto druhy se spolu nekříží ne proto, že by nemohly, ale proto, že se nestřetnou nebo mají tak odlišné reprodukční chování, že to jejich vzájemné křížení vylučuje. Přitom hybridi těchto druhů mohou být životaschopní i plodní. Mohou životaschopností a plodností dokonce překonat výchozí populace.

Příkladů existuje nepřeberné množství. Cichlidy ve velkých afrických jezerech se vzájemně nekříží, protože se liší tvarem těla a zbarvením a příslušníci jednotlivých druhů vědí, "kdo ke komu patří". Pokud ale dojde k zakalení vody, nemohou se cichlidy různých druhů vzájemně rozeznat zrakem a bariéry pro mezidruhové křížení padají.
Na Galapágách se za extrémních klimatických podmínek kříží různé druhy Darwinových pěnkav a vzniklí hybridi jsou životaschopnější i plodnější, než původní druhy. Ve Spojených státech a Kanadě vytlačuje raky hybrid původních amerických raků s importovaným rakem evropským. Také tento mezidruhový kříženec má nad oběma "rodičovskými" druhy navrch.